Když chceme vyjádřit cenu nějakého zboží či služby, používáme peněžní jednotky. Co ale použijeme v případě, chceme-li stanovit hodnotu samotných peněz? Velice zjednodušeně se dá říci, že k určení jejich ceny se užívá úroková sazba. Úrok je totiž jakousi odměnou pro toho, kdo peníze půjčuje, za to, že s nimi momentálně nemůže disponovat.

Pokud se domníváte, že jste pojem „úroková sazba" zaslechli v souvislosti s půjčkami, a vzhledem k tomu, že žádný úvěr nemáte, tak se vás změny výše úrokové sazby netýkají, není to tak docela pravda. Úrok vždy neznamená pouze vyčíslení částky, kterou musíte zaplatit navíc – máte-li například běžný či spořicí účet, pak je v postavení dlužníka banka a příjemci úroku jste vy. Je ale pravda, že v případě bankovních produktů, kdy jste v pozici věřitele, změnu základní úrokové sazby (stanovované ČNB) příliš nepoznáte. Daleko citelněji je její zvýšení znát na půjčkách a hypotékách, kde může při vzrůstající tendenci způsobit pokles poptávky po úvěrových produktech, obvykle doprovázený sníženou poptávkou na trhu s nemovitostmi.

Kromě úvěrové politiky se zvýšení repo sazby projeví i na dalších makroekonomických veličinách, například inflaci či kurzu koruny. Právě inflace byla důvodem ke zvýšení úrokové sazby, neboť se již více než půl roku pohybuje nad plánovanou dvouprocentní hodnotou, a zvýšení úrokové sazby by mělo snížení inflace výrazněji pomoci. Pozitivní efekt má navýšení repo sazby i na kurz koruny. Tím, že peníze „zdraží", zároveň měna posílí a vy tak například při výměně eur zaplatíte méně. Levnějším by tak mohlo být jak cestování do zahraničí, tak postupem času i dovážené zboží.

Na výše zmíněné pozitivní dopady doprovázející navýšení základní úrokové sazby si však budeme muset nějakou dobu počkat. Proč? Důvodem je pouze nepatrné zvýšení dané repo sazby – centrální banka ji zvedla na pouhého čtvrt procenta a hodnota 0,25 přece jen není od nuly příliš vzdálená. Ekonomové očekávají, že reálný účinek takové změny se v ekonomice projeví nejdříve po zhruba osmnácti měsících.

Základní úroková sazba (repo sazba) je stanovována bankovní radou ČNB ve dvoutýdenních intervalech a patří mezi stěžejní nástroje regulace množství peněz v oběhu. Ve své podstatě je úrokem, za který ČNB přijímá od komerčních bank volné peněžní prostředky a vydává proti nim cenné papíry s předem sjednanou lhůtou. Od této transakce mezi ČNB a komerčními bankami se poté odvíjí i výše komerčních úrokových sazeb ve vztahu banka – spotřebitel.

Zdroj: www.dtest.cz