14. 9. 2014

Informace obsažené v tomto článku jsou mají pouze informativní charakter a nesouvisí s žádnou reklamní nabídkou. Výpočty se mohou lišit podle konkrétního produktu.
Autor článku je redakce E-konzultant.

O možnosti poskytnutí úvěru již dávno nerozhodují bankovní úředníci. Dnes je vše řízeno podrobnými daty z úvěrových registrů a databází. Banky a finanční instituce tak na jedné straně mohou klientův požadavek zpracovat během několika sekund, na straně druhé jej mohou se stejnou rychlostí zamítnout. Více o úvěrových registrech se dozvíte v tomto článku.

Vzít si úvěr je tak jednoduché. Navštívíte svou banku a za pár minut odcházíte s balíkem peněz. Nebo také ne. O důvěryhodnosti totiž rozhoduje především klientova minulost.

Právě o možnostech získání půjčky rozhodují úvěrové registry. Jsou to vlastně databáze, které napomáhají bankovním a finančním institucím určit bonitu klienta. V registru jsou uloženy jednak data fyzických osob občanů, fyzických osob podnikatelů, ale též právnických osob.

Úvěrové registry měří všem stejně. Bohužel?!

Úvěrové registry rozdělujeme na negativní a na pozitivní. Negativní, jak již název napovídá, schraňují informace o klientech se špatnou platební morálkou. Nalezneme zde tudíž záznamy o porušení finančních závazků, pozdních platbách, nedodržených smlouvách.

Pozitivní registry naproti tomu označují všechny klienty bankovních a finančních institucí, kteří kdy spláceli úvěr. Tedy jak ty se špatnou platební morálkou, tak i ty, kterým byl poskytnut úvěr a spláceli jej řádně a včas.

Úvěrové registry jsou kompletními databázemi, v nichž bankovní domy naleznou téměř všechny informace o klientovi. Kromě nezbytných identifikačních údajů si tak mohou vyhledat také informace o úvěrové historii, o bonitě klienta, o konkrétních klientových úvěrech, formě jejich splácení, o stále čerpaných půjčkách, o nesplacených závazcích. V případě takto širokého registru není problémem poskytnout tzv. „pozitivnímu“ klientovi rychlou půjčku či úvěr. Finanční instituce, která takovéhoto člověka prověřila, může uplatnit další strategie k získání klienta, třeba v podobě nabídky nižších úrokových sazeb. V poslední době však úrokové registry narážejí na kritiku, že nechrání osobní údaje klientů. Častou výtkou je též možná diskriminace již „napravených“ klientů.

Jedna zapomenutá splátka a jste součástí registru

V naší republice působí čtyři centrální úvěrové registry. A sice Centrální registr úvěrů, Registr SOLUS, Nebankovní registr klientských informací a Bankovní registr klientských informací. Centrální registr úvěrů, jehož garantem je Česká národní banka, se zaměřuje na podnikatele, tedy na fyzické a právnické osoby. V registru najdeme údaje o úvěrech, kontokorentech, příslibech a zárukách. Členy jsou pouze banky působící na území republiky.
SOLUS je registr „negativních dat,“ který uchovává záznamy o fyzických i právnických osobách. Uživateli jsou bankovní i nebankovní instituce, leasingové společnosti a mobilní operátoři.
Bankovní registr klientských informací je širokou pozitivní databází, kde se uchovávají záznamy o používání kreditních karet, kontokorentních účtů, o poskytnutých půjčkách atd. Tento registr využívají jednak banky, ale i stavební spořitelny.
Nebankovní registr klientských informací je obdobou toho bankovního s tím rozdílem, že do databáze přispívají společnosti z nebankovního sektoru. Tudíž to jsou nejrůznější finanční instituce, leasingové firmy a úvěrové společnosti.

Platit své závazky včas se vyplácí. Úvěrové registry totiž nerozlišují mezi nepoctivcem a zapomenutou splátkou!