19. 2. 2016

Slevy na dani z příjmů pro rodiče s dětmi, které se naposledy zvýšily v roce 2015, jsou v České republice nadstandardní.

Ve všech vyspělých státech je běžné, že rodiče s dětmi odvádějí menší daně než bezdětní zaměstnanci, a mají tedy vyšší čistou mzdu. Ze skutečně efektivního zdanění, tedy minimálního rozdílu mezi hrubou a čistou mzdou zaměstnance, který má například manželku bez příjmů a dvě děti, se však může těšit jen několik zemí. A těm vévodí právě Česká republika. Přiblížíme si normy, které u nás slevy na dani pro rodiče aktuálně zajišťují, a aplikujeme je na několik specifických případů.

Daňové zvýhodnění na děti od roku 2015

Od roku 2015 má poplatník daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (jeden z rodičů) nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě v závislosti na počtu dětí žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Za tím účelem podepisuje u zaměstnavatele nový tiskopis takzvaného Prohlášení k dani.

Hlavní předpisy ČR zní:

• sleva na první dítě činí 13 404 Kč, na druhé 15 804 Kč, na třetí a každé další dítě 17 004 Kč ročně
• je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto daňového zvýhodnění vždy dohromady
• nárok na slevu vznikne, pokud poplatník dosáhne ročního příjmu ve výši alespoň 55 200 Kč
• vyjde-li poplatníkovi nižší daň, než představuje sleva na děti, zbytek částky mu stát vyplatí jako bonus
• maximální roční daňový bonus na vyživované děti se nezměnil a činí stále 60 300 Kč
• dál platí i dvojnásobné daňové zvýhodnění na vyživované dítě s průkazem ZTP/P
• každou změnu rozhodných skutečností musí poplatník v příslušném kalendářním měsíci písemně oznámit zaměstnavateli

Specifika daňového zvýhodnění na děti

Při rozvodu

Daňový bonus na vyživované dítě je jistě vítaný příspěvek do rodinného rozpočtu. Bohužel proto není nouze o případy, kdy se manželé při rozvodu nemohou dohodnout na tom, který z nich si potomka „odečte z daní“. Podle zákona je to však jednoduché: nárok na daňové zvýhodnění má jen ten, kdo s dětmi žije ve společné domácnosti, čímž je míněno zejména společné finanční hospodaření.

Problém a jeho řešení mohou vypadat například takto: Pan Miroslav, který se od manželky Jany a jejich dítěte odstěhoval v srpnu 2015, už tedy nemá nárok na slevu za 5 měsíců do konce roku. U období společného hospodaření v měsících leden – červenec 2015 to záleží na dohodě manželů, ale dodatečné dělení slevy vymáhat nelze. Paní Jana, která od srpna sama vyživuje své dítě, uplatnila jednoduše daňové zvýhodnění u svého zaměstnavatele, i když to předtím byla záležitost manžela. Stačí, že mu to písemně oznámila. Pokud by pan Miroslav čerpal slevu neoprávněně, bude ji muset státu vrátit, jakmile se na to přijde.

U střídavé péče

Zvláštní situace může nastat u dítěte, které soud svěřil do střídavé péče obou rodičů. Dítě tedy nepobývá v jedné společně hospodařící domácnosti a každý z rodičů na něho uplatňuje daňové zvýhodnění po část roku. Při tom platí, že částka daňového zvýhodnění na toto dítě nemusí být u obou rodičů stejná. Záleží totiž na počtu vyživovaných dětí žijících ve společně hospodařící domácnosti u dvou různých poplatníků. Například jeden z rodičů může vyživovat ve své společně hospodařící domácnosti kromě dítěte svěřeného do střídavé péče i další děti z nového manželství.

U druha a družky

Také v domácnosti druha a družky se to mírně komplikuje. Společně hospodařící domácnost je totiž nutné posoudit ve vztahu k vyživovaným dětem poplatníka (druha/družky). Tisková mluvčí Finanční správy Petra Petlachová doporučuje: „Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění se nejdříve vypořádají společné děti vyživované u obou poplatníků, a až potom se uplatní nárok na děti, které lze ve společně hospodařící domácnosti podle zákona o daních z příjmů považovat za vyživované pouze u jednoho z poplatníků, druha či družky, neboť jsou vlastním dítětem – z dřívějšího vztahu – pouze u jednoho z nich.“

Detaily problematiky daňového zvýhodnění rodičů s dětmi vyhledáte v zákonu č. 267/2014 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů.